Války o vodu

Vycházím z knihy Voda, jak ji neznáme (2011), ale při čtení si ověřuji zdroje.
Tak třeba kapitola 10. Je reálná válka o vodu je velmi velmi podobná například tomuto odkazu, který vyšel v roce 2006 dříve, než kniha, a který dále cituji:

Izraelské bombardování zavlažovacích kanálů v roce 2006 či 2005, které zásobují vodou z řeky Litani zemědělské plochy podél pobřežní pláně a části údolí Bekaa, jsou ohroženy tisíce živobytí.
Tamilští Tigři v roce 2006 odmítli otevřít stavidla pro kanály, které zásobují vodou pěstitelů rýže, vládní vojáci zasáhli, zahynulo také 17 humanitárních pracovníků.
Jezera se zmenšuje nevídanou rychlostí, počínaje Aralským jezerem ve Střední Asii nebo Čadským jezerem v subsaharské Africe. Ve skutečnosti velká část lidstva je nyní žije v oblastech, kde je hranice udržitelného využívání vody nesplněna, kde je na bázi vody, tam se ekologické systémy hroutí.
Spory propukající mezi jednotlivými zeměmi jsou jedním z důsledků zvyšující se nedostatetku vody. Ale udržet vodu je problém, každý nemá rybník a rybníčky, jaké mám já. Dva z pěti lidí na světě žijí v povodí řeky a jezera, které zahrnují jednu nebo více mezinárodní hranice. A je to právě tato vzájemná závislost na hydrologii přenáší konkurenci přes hranice.

V severní Číně jsou řeky suché většinu roku. Ale třeba i na Krétě, kde podél vyschlých koryt vedou černá potrubí vodu z hor do údolí. V některých částech Indie, hladin podzemní vody klesají tak rychle, že z 10 až 20 % zemědělské produkce je v ohrožení.“

K té Indii, v současné době (leden 2012) se prudce zvyšuje ceny ropy a tím se indickým zemědělcům prodražuje čerpání vody a začínají být ohroženi hladem.

Čína odebírá vodu z řeky Mekong, která dále teče do Laosu, Kambodži, Thajska a Vietnamu.

Indie odebírá vodu v Gangy, která teče do Bangladéše.

Války jsou o vodu Nilu.

Senegal válčil s Mauretánií o vodu z řeky Senegal.

Před rozdělením Súdánu v roce 2011 vtrhávali arabští pastevci na modernější jih kvůli pastvinám, které jim na severu vyschly. Tedy nadále hrozí válka mezi nově vzniklými státy, původní náboženská se může rozšířit na válku o vodu.

Problémy jsou okolo řeky Eufrat a Tigrid, mezi Sýrií, Irákem a Tureckem.

Mezinárodní pravidla o využívání vodních zdrojů

Helsinská pravidla 1966

Další informace jsou  na MŽP v  grantu Štěpána Macháčka z roku 2006, jsou zmiňovány opět v knize.

Berlínská pravidla 2004

Koloniální státy uzavřely smlouvy, které ale státy po vyhlášení nezávislosti anulovaly.

Limity pro odběr se udávají v množství, ale průtoky se mění, na počasí, změně klimatu. A přibývá uživatelů vody.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s